Brno časem a prostorem

Představení města Brna slovem a především ve fotografiích, připomíná časovou a prostorovou kontinuitu a současně i mnohá jména osob, které se podílely na utváření charakteru města. Města, jehož historické centrum bylo pro svou jedinečnost vyhlášeno v roce 1984 Ministerstvem kultury České republiky Městskou památkovou rezervací.

Při procházení historickou částí města se setkáváme s památkami, na jejichž výstavbě a výzdobě se podílela celá řada významných stavitelů a architektů, sochařů a malířů. Společenská, hospodářská a kulturní situace umožnila v minulosti mnohým usadit se zde natrvalo, stát se brněnskými měšťany a členy zdejších řemeslnických cechů nebo působit zde jen krátce v souvislosti s přijetím konkrétní zakázky. Proto se některá jména vyskytují častěji, jiná jen ojediněle. K těm nejstarším patří Jindřich Parléř, člen rozvětvené rodiny stavitelů svatovítské katedrály v Praze a Antonín Pilgram, který po dokončení radničního portálu odchází jako stavitel dómu sv. Štěpána do Vídně. Do Brna přišlo za prací v 16. století mnoho italských stavitelů – nejvýrazněji se prosadil Pietro Gabri a Georg Gialdi. Ze severní Itálie, z Milánska, přišel do Brna otec stavitele Jana Křtitele Erny; Mořic Grimm, který pocházel z Dolního Bavorska, se do Brna přestěhoval po čtrnáctiletém působení v Praze, z Tyrolska přišli do Brna rodiče vynikajícího sochaře Andrease Schweigla. Při hledání vhodného autora zakázek se městská rada obracela i na vynikající rakouské umělce - sochaře a architekta, zaujímajícího v tehdejším kulturním dění ve střední Evropě přední místo, Johanna Bernharda Fischera z Erlachu nebo na uznávaného vídeňského malíře Daniela Grana. Objednávky na výzdoby kostelů dostávali i další vynikající malíři a sochaři pracující na Moravě – za všechny jmenujme Franze Antona Maulbertsche a Josefa Winterhaldera staršího.

Každé město mění s časem svou tvář. Nové stavební parcely byly získány na místech zbouraných městských hradeb, kde započala výstavba okružní třídy podle vídeňského vzoru. I zde se uplatnila řada významných architektů – Eduard van der Nüll, August Siccardsburg, Theofil Hansen a další. Překotně asanované budovy v historickém jádru města na samém konci 19. století byly nahrazeny novými. Město se ale rozrůstalo i do okrajových částí, z nichž mnohé se staly od roku 1919 součástí tzv. Velkého Brna. Neopominutelná je pro hospodářský a kulturní vývoj Brna etapa meziválečného období, ve kterém mimo světově proslulé funkcionalistické vily manželů Tugendhatových od Miese van der Rohe a moderního komplexu výstaviště vznikala řada obecních i soukromých staveb. Podíleli se na nich především brněnští architekti – Ernst Wiesner, Bohuslav Fuchs, Josef Polášek či Jindřich Kumpošt.

I dnes prochází město každodenními proměnami – moderní budovy vznikají nejen v historickém centru, ale především se stávají součástí nově budovaných architektonických komplexů. Stávají se součástí našeho prostoru a času.

Čtyři jazykové verze textů (česky, anglicky, německy a rusky) usnadní všem, kteří zavítají do Brna důvěrně poznat toto město.

Brno Historické zajimavosti města

Kniha by se mohla stát tichým průvodcem po oněch krásách města, které v každodenním shonu míjíme většinou bez povšimnutí. Možná právě tato kniha nás upozorní na to, že s bláhovou nevnímavostí vůči kráse se o mnohé připravujeme.

Formát vázané publikace 148 x 210 mm na křídové papíře je v rozsahu 144 stran a obsahuje 170 fotografií. Texty a popisky fotografií jsou v českém, anglickém a německém jazyce.

Před expozicí

Vyprávění o úvahách fotografa, které podníceny určitými skutečnostmi – určitými náměty – vedly ke vzniku snímků.

Úvodní slovo autora.

V době, kdy jsem často cestoval, abych byl účasten na fotografických školeních, v porotách nebo v praktických fotografických cvičeních, vždy jsem se setkal se zastřenou či otevřeně vyřknutou otázkou, jak se naučit dělat působivý, žádaný, slovem hodnotný snímek. Samozřejmě, právě o tom ta školení byla, o tom jsme s autory diskutovali, když jsme jim oznamovali výsledky porot. Ale přece jen zůstávaly otazníky v očích posluchačů. Snad chtěli určitý, jednoznačný, stoprocentní recept na úspěšnost. Mnozí ve svých výsledcích nepřekročili technicky dobrou reprodukční úroveň viděné skutečnosti, nedokázali vnést do fotografického obrazu ani náznak svého postoje. Příliš se spoléhali na účinek samotného objektu, místo aby se pokoušeli svůj osobitý, privátní postoj ke snímané realitě divákovi vyjevit třeba konfrontací objektů v zorném poli, jejich deformací, osvětlením, zvýrazněním určitého zajímavého tvaru atd. Prostě výrazovými prostředky fotografie pozměnit zobrazenou realitu v intencích své momentální úvahy, svého názoru na situaci, ve smyslu své okamžité humorné či nostalgické představy. Slovíčko své má v tomto případě fundamentální význam. Jestliže se fotografovi podaří pro diváka poznatelně vložit do obrazu „to své“, odliší tím tuto svou fotografii ode všech ostatních fotografií na světě a učiní ji pro diváka zajímavou, jedinečnou, přitažlivou (byť i třeba provokující). Abych tedy eventuelně doplnil tehdejší možné mezery, a také abych nynější generaci mladých a nejmladších fotografů ukázal zdroje vzniku fotografického nápadu, vedoucího k obrazovému zhodnocení nabízejících se námětů, vybral jsem některé své fotografie a popisuji u každé z nich – stručně vysloveno – co mě vedlo k jejich realizaci: od charakteristiky doby někdy až k posledním zlomkům vteřiny před expozicí. Takové „popisy tvoření“ lze uskutečnit jen na základě svých vlastních snímků. Odhaluji své cesty k výsledkům – a musím na tomto místě přiznat, že při psaní textů jsem častokrát i sám sobě postupně doloval z hlubin paměti to, co jsem považoval za dlouho zasuté, zapomenuté. Odhaluji jednu z možností niterných kořenů tvořivé aktivity. Snad tato otevřenost zaujme ty, kteří se rádi nad snímky zamýšlejí a dopomůže hledajícím najít jejich vlastní cesty.

Poklady pražských paláců

K pražské architektuře neodmyslitelně patří palácové stavby, které vedle Pražského hradu a kostelů především určovaly vzhled města. Známý umělecký fotograf Lubi Pořízka se jim věnoval a citlivými, mnohdy unikátními záběry se snaží čtenáře alespoň ve zkratce seznámit s budovami, interiéry a sbírkami 48 nejvýznamnějších pražských paláců. Paláce byly reprezentací nejbohatší šlechty, odrazem nejen jejího bohatství, ale také politické moci, prostě jejich společenskému významu. Nelze se proto divit, že pražskému paláci věnovala šlechta nejvyšší pozornost, stavěla si svá sídla, která zpravidla tvořila součást nezcizitelného majetku (fideikomisu), za pomoci nejvíce uznávaných architektů a stavitelů. Paláce tak patří k těm nejlepším a nejhodnotnějším ukázkám architektury, jsou páteří slohového vývoje. Jejich vnitřní uspořádání a struktura, stejně jako vybavení místností dobře odrážejí dobový vkus a společenské potřeby té které doby.

Mnohdy se stavebníci ohlíželi i po architektech z jiných zemí, především z Itálie, ale i ze sousedního Rakouska, takže v Praze nalezneme významné stavby i od renomovaných vídeňských či římských umělců, stačí jen připomenout Johanna Bernarda Fischera z Erlachu či Carla Fontanu. Již od středověku, ale zvláště pak od počátků renesance lze na palácových stavbách dokumentovat i celou vývojovou linii české architektury; ostatně do palácové architektury patří také Pražský hrad, sídlo panovníka, neustále měnící svou tvář a přizpůsobující se dobovým požadavkům na kvalitu vladařského obydlí.

Zlatým věkem palácové architektury lze označit baroko, kdy také bezstarostný život vrcholí v stále četnějších radovánkách, hostinách a dalších zábavách náhle přerušených francouzskou revolucí. A třebaže i po Napoleonovu tažení dostávají některé paláce nový plášť, ztrácejí poněkud na své okázalosti ve prospěch větší dekorativní střídmosti, i když se zvětšuje jejich velikost. Mění se také stavebníci, stále více jich pochází z nově nobilitované šlechty, což ale zároveň předznamenává konec tohoto specifického architektonického typu. Nelze se proto divit, že i náš výběr končí se sklonkem 19. století.

Díky velkému pochopení všech institucí sídlících v těchto palácích vznikla obsahově bohatá a kvalitní obrazová publikace. Soubor 575 barevných fotografií vytvořených pro tuto knihu umožní Pražanům i návštěvníkům hlavního města podívat se i do těch paláců, které nejsou veřejnosti volně přístupné.

Vázaná kniha s přebalem formátu 235 x 310 mm, rozsah 356 stran je vytištěna na křídovém papíře. Tři jazykové verze (česká, anglická a německá ) textů a popisků k fotografiím usnadní všem, kteří zavítají do Prahy, důvěrně poznat toto město a jeho genia loci a dovede je i na místa, která by jinak nepoznali.

Ukázky z knihy Poklady pražských paláců

• Ukázka 1 | Ukázka 2 | Ukázka 3 | Ukázka 4 | Ukázka 5 | Ukázka 6 | Ukázka 7

Brno – město uprostřed Evropy + CD

Nakladatelství Littera v publikaci Brno – město uprostřed Evropy má snahu ukázat rozvoj a přeměny, kterými Brno prochází od roku 1990. Brno se rozvíjí do krásy, pracuje cílevědomě na své budoucnosti a otevírá se světu: je vlídné a přívětivé k návštěvníkům a buduje své zahraniční vztahy. Desítky a stovky mezinárodních projektů přinášejí užitek jeho obyvatelům a zároveň upevňují místo Brna na mapě Evropy.

Kniha by se mohla stát tichým průvodcem po oněch krásách města Brna, které v každodenním shonu míjíme většinou bez povšimnutí. Možná právě tato kniha nás upozorní na to, že s bláhovou nevšímavostí vůči kráse se o mnohé připravujeme. Historickým vývojem přibyla Brnu koncem 20. století významná úloha: město se postupně stalo centrem české justice. Kniha kromě důležitých centrálních justičních orgánů představí jednotlivé univerzity, kulturní a další významné instituce. Budou zde připomenuty slavné osobnosti mající vztah k Brnu a také významné osobnosti, které město navštívily.

Formát vázané publikace s přebalem 230 x 330 mm na křídové papíře je v rozsahu 212 stran a obsahuje 449 fotografií. Texty a popisky fotografií jsou v českém, anglickém, německém a francouzském jazyce. Texty jsou uvedeny i v ruském jazyce.

Celá kniha je také na CD, s českým a anglickým textem a je součástí knihy. Vydání tohoto díla v elektronické podobě je doplněné o další fotografie. Samostatné CD je vydáno v limitovaném počtu.

Publikace i samostatné CD se nabízí jako reprezentativní dárek u příležitosti významných návštěv v institucích i jako osobní dárek pro přátele. Kniha jistě přispěje k rozvoji znalostí o městě Brně.

USA z ptačí perspektivy CD-ROM

Elektronická kniha „USA z ptačí perspektivy“ je výsledkem spolupráce pilota M.Raudenského a fotografa M.Druckmüllera. Létání ani fotografování není jejich zaměstnáním, ale koníčkem. Smyslem všech jejich letů bylo vždy především fotografování. Rozsáhlý archiv snímků mají ze Spojených států, kde se jim podařilo pořídit řadu unikátních obrázků přírody Kalifornie, Arizony, Utahu a Nevady. Tyto snímky jsou známé milovníkům přírody především v Brně a okolí, kde autoři měli řadu přednášek. Kniha obsahuje výběr těch nejhezčích a nejzajímavějších snímků z těchto oblastí. V knížce se uvidí mimořádné přírodní krásy jihozápadu USA, a to z poněkud neobvyklého pohledu – shora. Knížka nemá být ani průvodcem po národních parcích této oblasti, ani encyklopedií. Autoři chtěli zprostředkovat fantastický zážitek z létání a ukázat pohledy, na které divák nikdy nezapomene. Kromě leteckých obrázků v knize jsou snímky pořízené ze země. Trať jednotlivých letů je zakreslená na mapkách pochází ze záznamů navigačního přístroje GPS. U každého obrázku snadno lze zjistit, kde byl pořízen.

Obsah knihy:
Úvod
Phoenix – Grand Canyon
Národní park Grand Canyon
Grand Canyon – Cortez
Cortez – Bianding – Canyoniands
Canyoniands v létě
Národní park Arehes
Canyoniands – Call Black
Call Black – Page
Page – Bryce Canyon
Bryce Canyon – Las Vegas
Las Vegas – Death Valley
Death Valley – Las Vegas
Noční Las Vegas
Las Vegas – Kingamen – Phoenix
Národní park Joshuna Tree
Národní park Saguaro
O autorech

Fotografie doprovázejí texty v českém a anglickém jazyce.

Od Huascaránu k Everestu

Kniha je subjektivní výpovědí autorů o cestě za hledáním krásy hor a přírody. Kniha dvojice fotografů Zuzany a Miloslava Druckmüllerových je výběrem z více než dvacetitisícového archivu barevných diapozitivů, které pořídili při svých výpravách a expedicích do hor nižších i světově známých velehor deseti zemí tří kontinentů.

Podíváte se do Jižní Ameriky na vrchol peruánského Huascaránu, na tajemnou cestu Inků, navštívíte nejvyšší horu Ameriky Aconcaguu. Pohlédnete na nejvyšší činnou sopku světa Cotopaxi při měsíčním světle a podíváte se do jejího kráteru. Uvidíte nejvzdálenější bod od středu Země a budete mít možnost shlížet z tohoto místa na vrcholky ekvádorských sopek. Navštívíte jezero Titicaca a kaňon Colca. Autoři nevynechali ani Kavkaz, Alpy, norská pohoří Jotunheimen, Rondane a náhorní plošinu Hardangerviddu. Navštívíte s nimi i Špicberky, ostrovy ležící daleko za severním polárním kruhem. Závěrečná část knihy je pak věnována Himalájím, pohoří, ve kterém se nacházejí nejvyšší hory světa.

Fotografie doprovází texty v českém a anglickém jazyce.

Od Huascaránu k Everestu CD-ROM

První vydání knihy Od Huascaránu k Everestu vyšlo v nakladatelství Littera.

CD-ROM je podstatně rozšířeným vydáním tohoto díla v elektronické podobě a obsahuje čtyři sta fotografií a doprovodných textů. První část Vás zavede do Jižní Ameriky na vrchol peruánského Huascaránu a nejvyšší horu amerického kontinentu Aconcaguu. Představí nejvyšší činnou sopku světa Cotopaxi i nejvzdálenější bod od středu Země. Další kapitoly jsou věnovány Kavkazu, Alpám, norským pohořím a Špicberkám. Závěrečná část patří Himalájím.

Unikátní záběry z velehor jsou výsledkem horolezecké dřiny, zkušeností a perfektní práce s fotoaparáty a digitální technologií. Potěší zejména vyznavače aktivní relaxace v horách a velehorách. CD se může prohlížet www prohlížečem na libovolném počítači s libovolným operačním systémem.

Fotografie doprovází texty v českém a anglickém jazyce.

Brněnská zastavení

Černobílá obrazová publikace fotografií města Brna. Citlivé záběry známého brněnského fotografa Mojmíra Strouhala v ní navozují atmosféru různých brněnských míst a nenásilně upozorňují na jejich – někdy opomíjené - zajímavosti. Kniha je rozdělena do jedenácti celků, z nichž každý je uveden textem známé historičky Mileny Flodrové.

Předností knihy o 179 fotografiích je její přehlednost a vkusná grafická úprava, která umožňuje nejen Brňanům, ale zejména hostům a návštěvníkům Brna dozvědět se o našem městě základní charakterové zajímavosti v rozsahu vybraných lokalit. Vázaná s přebalem na křídovém papíře má 246 stran, formát 240 x 310.

Texty i popisky fotografií jsou v českém, anglickém a německém jazyce.

Toulky jižní Moravou - Krajina mezi vrchy a vinicemi

Návštěvníci jižní Moravy uvítají publikaci, která umožňuje seznámení s nepřeberným množstvím zajímavých míst, měst, zákoutí, hradů i zámků, jeskyní rázovitých vesniček a s lidmi, kteří tu žijí. Básník, spisovatel, dramaturg i germanista Ludvík Kundera, který je s krajem úzce spjatý, obohatil knihu svými poetickými úvahami a verši, jak mu procházely myslí nad snímky jedenadvaceti fotografů.

Čtyři jazykové verze (A,N,F) textů a popisků fotografiím usnadní všem, kteří zavítají na jižní Moravu, důvěrně poznat tento kraj a jeho genia loci.

Klenoty hradů a zámků ČR

Český fotograf Lubi Pořízka se po osmnácti letech exilu v Rakousku a po setkání s mnoha evropskými historickými objekty znovu s láskou zahleděl do krásy hradů a zámků českých a moravských. Od roku 1964 je totiž deset let fotografoval jako reportér ČTK. Za dalších deset let od roku 1992 nově nasnímal desítky jejich interiérů a exteriérů. Tak vznikla tato kniha. Hledače pokladů přesvědčí, že pověsti nelhaly. Je plná klenotů.